Zaplaťte si korupci!

korupce nabourává veřejné rozpočty, má morálně devastující účinky na společnost, ničí tržní prostředí, poctivé firmy i jejich zaměstnance připravuje o práci. Je to vděčné téma pro politické strany, které se před volbami předhánějí ve slibech, jak s korupcí zatočí.

A jaké blahodárné důsledky má korupce na stav naší peněženky? Je to více než prosté. Prostředky pro úplatek se tvoří navýšením ceny poskytovaných výrobků či služeb. Jednoznačně největším balíkem „cizích“ peněz je státní rozpočet a dotace z EU. Dotacemi nazýváme také peníze z našeho rozpočtu, jen ještě „lépe“ přerozdělené. Takže veřejné rozpočty a státní instituce jsou největším prostorem pro korupci. Výsledkem jsou poté nadstandardně zmršené úseky dálnic, které máme nejdražší v Evropě, nové karetní hry Opencard, které nikdo nechápe, elektronické zdravotní knížky, za které by se dala postavit nová nemocnice atd.

V konečném důsledku tyto loupeživé nájezdy podojí naše veřejné finance v rozsahu, o kterém lze jen spekulovat. V souvislosti s tím, nám pak vláda s hlubokou účastí, sdělí, že rozpočet je marod a je nezbytné jej uzdravit z našich peněženek. Ne! Penize jste dostali, postarejte se ať Vám vystačí stejně, jako musíme vystačit my se svými a nenechte si je rozkrádat stejně, jako se mi od Vás nenecháme okrádat.

Někteří, po veřejných penězích toužící jedinci, využili situace k vytvoření bezideové politické strany s cílem boje proti korupci a na vlně občanské nespokojenosti se po volbách ocitli ve vládě. S mediálním maskotem v čele pak obohatili naši politickou scénu o zajímavé jedince s hlubokými oduševnělými pochody. Tito vyvolení, nekorupčně financovaní bojovníci, si pak nahrávali své přátelské rozhovory, aby je vzápětí, v rámci svého politického harakiri, zveřejnili.

To co je však snad ještě více nebezpečné na korupci, je paradoxně samotný boj proti ní. Vytváří totiž, na základě širokého souhlasu, zákony a prostředí, ve kterém je ve jménu tohoto svatého boje dovoleno špiclovat, odposlouchávat, lustrovat a sbírat informace. Vrcholem protikorupčního boje je použití nového demokratického nástroje, agenta provokatéra. Vůbec si nedělejme iluze o výsledku a o využití získaných informací. A to, že se díky odposlechům uloví jeden naivně neohrožený pitomec s krabicí od vína, nasazení těchto prostředků neobhájí. To by Vám také mohl stát nastřelit na kůži teplotní čidlo v rámci boje proti globálnímu oteplování. Boj s korupcí mi v tomto směru trochu připomíná recept Járy Cimrmana na boj s chřipkou. Totiž, naočkovat žlutou zimnici.

Řešení je jednoduché! Zredukujme balík veřejných financí, které stát prostřednictvím svých úředníků a politiků přerozděluje. Schvalujme zákony s jasným výkladem. Snižme byrokratickou zátěž na minimum, zrušme maximum státních institucí, u kterých je prokazatelným výsledkem práce nic či naopak buzerace obyvatel. Minimalizujme počet státních zakázek na nezbytné množství. Ty zveřejněme na internetu a učiňme trestně odpovědnými osoby, které se pod výběr dodavatele podepíší. Zastavme okamžitě dotace, a to nejlépe všechny. Pomozme raději firmám a lidem k růstu snížením daňové zátěže. A, přestože mnoho lidí má na tomto slovu náboj, je nutné privatizovat, privatizovat a privatizovat. Stát, prostřednictvím svých úředníků, je nejhorší hospodář. To proto, že nerozhodují o svých, ale o cizích penězích. Přikažme zákonem povinnost vyrovnaného rozpočtu, který nebudou navyšovat úroky z narůstajících dluhů.

Možná poté nebude nutné neustále zvyšovat DPH a další daně, nebude nutné pod zástěrkou boje s korupcí špehovat vlastní občany, nebude nutné šetřit tam, kde jsou naše daně prospěšné. Rychle se zmenší prostor pro korupci. A pokud tento scénář platí pro ČR, pak si dovolím tvrdit, že pro EU by měl platit dvojnásobně. Zejména věta o zrušení zbytečných institucí a o dotacích nesmyslných projektů je pro EU na místě.

Čím větší a vyžranější si vybudujme náš "sociální stát", tím více úřadů a byrokratů k přerozdělení našich peněz vytvoří, více peněz sám sežere a tím větší korupci nastartuje.